Holčička a maminka

   Malá holčička je člověk. Chce se stát sama sebou. K tomu potřebuje jít svojí cestou.

   Potřebuji tričko s Falcem a chtěla bych moc Atreye.
   Ráda bych měla doma zelenou a modrou pastelku na malování. Mám jenom teplé barvy a ty chladné ke světu také patří. 


   Pak potřebuji tohle, protože to najednou z čista jasna prostě chci. Pak potřebuji ješte tohle,
   protože to z čista jasna prostě chci.

   Pak potřebuji tuhle, protože to najednou z čista jasna prostě chci.


  Možná maminka dokáže rozlišit, co potřebuji doopravdy a co je jen dětská touha po všem, protože vše je prostě 
  v dětsví krásné a hodně lákavé a není ty touhy možné překonat, protože to je vzpomínka na dobu, kdy jsem
  byla ještě v bříšku a mohla jsem mít sen na cokoli a hnet jsem to měla u sebe.

  Snad maminka dokáže najít správnou cestu.

  Že jedno je takové krásné však nepraktické. Po zakoupení takové věcičky se štěstí 
  během pár okamžiku 
  či dnů rozplyne 
  a už se nikdy nevrátí.

  A že druhé je něco, co potřebuji k 

		****	**	*	***	*		*****  ***  ****	****	****   ****
  vykreslení sebe sama

  *** ** *  ** *

  doplnění sebe sama

  **    **    **    ** 	
  vyjádření sebe sama     

  	**	***     ****


  K doplnění něčeho co mé duši chybí, abych byla vnitřně celistvější.

  To vše jsou dvě věci. A není to jedno. Je to naopak více než důležité pro život můj i maminky.
  Aby jsme se měli navždy rádi.